Specialisté nám doporučují aktivní pohyb. Je to opodstatněná výzva, uvědomíme-li si, že třetina dospělých nachází pod hranicí minimální přirozené pohybové aktivity. Jenže někdy musí odborníci varovat další neméně početnou skupinu těch, kteří si vzali rady v zájmu zlepšování zdraví o fyzické aktivitě až příliš k srdci. Není jednoduché poznat, kde začíná hranice mezi zdravým a nezdravým objemem cvičení. Pro někoho to může být až v kritickou chvíli, kdy dojde u člověka k prvnímu zranění. Nebo opakovanému přehřátí…
Zahřátí je vedle zvýšené tepové frekvence je při cvičení ukazatelem, že „opravdu cvičíme“. Pokud však nejsme opatrní, může nám kombinace vedra a cvičení způsobit závažné zdravotní problémy.
Při fyzické námaze způsobuje aktivita svalů zvýšení tělesné teploty. Tělo reaguje z důvodu vyrovnání vnitřní tělesné teploty pocením. Přirozená schopnost těla takto vyrovnávat tělesnou teplotu může být lehko narušena intenzivním cvičením, zejména v horkém počasí.
Mezi první příznaky postižení patří dehydratace, která může způsobit nadměrnou svalovou bolest (horečku), bolesti hlavy, vyčerpání, mdloby a apatii. Ignorování těchto prvních příznaků postižení potom může vést k závažných problémům jako jsou kóma, srdeční arytmie a dokonce smrt.
Následující rady patří k těm úplně základním, jak přehřátí předejít:
- pijte dostatečně před cvičením i během něj (2 dcl 10 min před a každých 15 minut během cvičení)
- neberte tablety obsahující sůl
- noste pokrývku hlavy
- při prvních příznacích přehřátí okamžitě zmírněte intenzitu cvičení
- osvěžte tělo chladnou sprchou
Nejen přehřátí, ale i přetrénování
Dalším „nebezpečím“ při cvičení je tzv. přetrénování. Přetrénování je jinými slovy cvičení přes možnosti těla. Znamená to, že pokud intenzivně trénujeme, potřebujeme určitý čas na obnovení fyzických sil. Běžec na dlouhé trati, který denně běhá dokonce, až několik hodin vykazuje nulový regenerační čas.
Regenerace však neznamená nečinnost, ale aktivní odpočinek. Cílevědomý běžec se může věnovat každodenní fyzické aktivitě, musí svůj plán obohatit aktivitami, které mají kompenzační charakter. Prostřídat dny intenzivního běhu s plaváním nebo během ve volném tempu.
Mezi obvyklé známky přetrénování nepatří jen pokles výkonnosti, ale také úbytek nadšení a motivace. Po fyzické stránce se může krize projevit zvýšením klidové tepové frekvence, náchylnosti k infekcím, zvýšením váhy, zhoršením spánku a depresí.
Sportovec si často nepřipustí, že je to jeho případ. Mezi „postižené“ patří hlavně milovníci aerobiku, fitness a běhání, které patří k masovým rekreačním sportům. Trénujte, ale pamatujte, že hranice mezi vrcholem a krizí je křehká a k vyváženosti stačí málo: naslouchat svému tělu.
